Pamukkale

Už zdálky uvidíte Pamukkale s jeho vysokými vápencovými výstupy, vyvyšujícími se nad okolní rovinu. Když přijedete blíž, skály se změní ve fantastické útvary připomínající květiny, ptáky nebo vodopády. Ošálí veškeré vaše smysly, nebudete vědět, zda-li je to skutečnost, nebo se vám to pouze zdá. Skutečně zde neexistuje žádné omezení tvarů. Tato neobvyklá krása Pamukkale má svůj původ v prameni vyvěrajícím v nejvyšším bodě náhorní plošiny – je proudem teplé, vápníkem obohacené vody, která stéká po stěnách, ochlazuje se a sráží v pevný bílý vápenec, nazývaný travertin. K tomuto jevu už dochází po tisíce let a výsledkem jsou neustále se měnící tvary.

Starověké město se jmenovalo Hierapolis a bylo pravděpodobně založeno Eumenem II. z Pergamonu. Za vlády Římanů bylo Hierapolis vyhledávaným místem, jež zbohatlo na obchodování s vlnou a neobvykle zbarveným mramorem, který za svou barvu vděčí minerálům. Pamukkale bylo také lázeňským městem – o zdejších minerálních vodách se tvrdilo, že léčí revmatismus. Ale nebylo to nikdy na sto procent prokázáno. Můžete to ale sami vyzkoušet a zjistit, jestli to je skutečně pravda.

Početná židovská komunita žijící v Pamukkale tvořila živnou půdu pro pozdější rozšíření křesťanství (kdysi zde byly stovky kostelů, z nichž některé tu stojí dodnes). Město velmi utrpělo útoky Arabů, a když se ve 12. století dostalo do tureckých rukou, bylo už prakticky opuštěné. V polovině 20. století zde italští archeologové začali s průzkumem, který vedl k rozmachu turistického ruchu, ale neslavně se podepsal na současném stavu kdysi nedotčeného místa.

Travertinové terasy a římské ruiny

Ono místo je přístupné z vesnice na úpatí plošiny, Pamukkale Koyu. Můžete se sem dostat autobusem nebo pěšky. Vejděte severní branou a vydejte se dolů, nesmíte se ale nechat zlákat jednodušší cestou okolo, protože byste přišli o nádhernou podívanou, jež vám v Pamukkale skýtají travertinové terasy. Všude jsou jezírka mléčné vody. Než do nich ale vstoupíte, měli byste si podle pokynů místní správy vyzout boty. Máte-li zájem o náležitou koupel v léčivých pramenech, navštivte hotel Pamukkale, obklopený zahradami s rozesetými sloupy, kde se kdysi dávno nacházelo posvátné jezírko.

Jakmile pookřejete, udělejte si procházku převážně římskými ruinami. Kolem nymfea (altánku s pramenem) ze čtvrtého století n.l. se po úzké cestě dostanete k Apollónovu chrámu, který spočíval na skalním převisu. S jeho výstavbou se začalo v helénské době a byl pravděpodobně dokončen ve třetím století n.l. Do dnešní doby se z něj bohužel moc nedochovalo. Při archeologickém průzkumu místa se museli archeologové potýkat se škodlivým sírovým plynem, který jakoby unikal ze skály.

Zdroj tohoto plynu se nacházel v sousedním Plutoniu – tento svatostánek zasvěcený římskému bohu podsvětí Plutovi, je umístěn nad říčkou, která teče přírodní průrvou ve skále a z jejíž hladiny stoupá plyn obsahující smrtelné sloučeniny síry. Podle starověkých autorů byli vůči jeho toxicitě imunní pouze eunuchové. O něco dál se nalézá zrestaurované římské divadlo. Mnohé z jeho budov se dochovaly do dnešní doby; v červnu se zde pravidelně koná mezinárodní písňový festival. Dále na východ stojí za městskými hradbami Martyrion sv. Filipa – stavba z pátého století, vybudovaná na tomto místě k uctění památky světcovy smrti.

Městská nekropole

Jestliže budete pokračovat dál po úbočí, kolem jedné ze stran divadla, pak po svahu dolů k místu stvořenému k uspořádání pikniku spatříte několik ohromných oblouků. Původně zde v Pamukkale patřily římským lázním, které byly později přestavěny na kostel. Za nimi pak najdete starověkou městskou nekropoli, jež je asi největším hřbitovem v Malé Asii. Stáří hrobů této nekropole se datuje do helénského období, kdy z hygienických důvodů nebylo povoleno pohřbívat mrtvé uvnitř města (jistě vás napadne proč).

Hroby byly obklopeny zahradami a péče o ně svěřena do rukou speciálních cechů, které se o ně svědomitě starali, jinak bývaly krutě trestány za lenost a zahálku. Nedej bože, když někdo nějaký hrob vykradl. Některé z hrobů se mohou pyšnit pracně vytesanými nápisy a bohatou výzdobou. Vraťte se stejnou cestou zpět k lázním. Kousek od nich se nalézá krásná ulice lemovaná sloupovím, kdysi obchodní srdce města Pamukkale. Dnes tu zůstaly pouze kusy mramoru povalující se všude okolo a jediným návštěvníkem jsou plazi, kteří hledají trochu toho tepla.