Islám, Alláh a kaligrafie

Islámská úcta k psanému slovu učinila z mešity také centrum vzdělanosti a budovu často doprovází islámská škola. Základem způsobu života je modlitba, a proto používali náboženští vůdci původně mešity i jako místa, z něhož ovládali komunitu a vykonávali spravedlnost.

Mešita a Alláh

Mešita neobsahuje žádná viditelná zobrazení Alláha nebo lidské postavy – žádné sochy ani obrazy. Místo toho je povrch všude pokryt pulzujícími geometrickými ornamenty, založenými na chvějivých vzorech přímých nebo zvlněných linií, prolínajících se v neklidném rytmu vegetace a arabesek. Tawhíd učí, že Alláh je jak zdrojem, tak vyvrcholením veškeré rozmanitosti, a vzory mohou zahrnovat i arabská písmena jeho jména. Sám Alláh je pojímán jako světlo a prolamovaná mřížoví a zástěny s otvory zasazené do stěn mešity slouží k tomu, aby zamlžily rozdíl mezi světlem a pevnou hmotou.

Arabská kaligrafie

Arabská kaligrafie je v islámu nejvyšším druhem umění a říká se, že dobrý kaligraf přijde do nebe. Zatímco předislámská kultura byla společností ústních básníků, příchod islámu v 7. století si vynutil zaznamenání a předávání přesných slov Alláhových. A protože islám také odmítal figurální zobrazování, přelilo se mnoho tvořivosti do vývoje samotného písma jako umělecké formy. Vývoj kaligrafie měl proto velmi příznivé podmínky. V architektuře je základním motivem opakování Alláhova jména, i když kresby obsahují také jméno proroka Muhammada a verše z Koránu. Formu a význam písmen nelze od sebe oddělit a písmo může tlumočit mnoho vrstev mystického učení.